- KNIHA
-
ASHTANGA
- BLOG
- KONTAKT
- O PETŘE
- Leela Yoga Rugs 10% OFF
Ásany – jsou považovány za vnější praktiky, které nám pomáhají posílit a protáhnout své tělo, cítit se v něm dobře a ovládat svou energii. Poté následuje pránájáma.
Pokud jsme rozrušeni a máme hlavu plnou myšlenek, meditace pro nás bude velmi náročná. Celkový den pro nás může být náročný. Pránájáma nám může vyčistit hlavu a přinést vnitřní klid a vyrovnanost. S čistou myslí jsme schopni se soustředit a následně i meditovat. Pránájáma nám také zklidní mysl od stresu a věčného zatěžujícího přemýšlení, které nikam nevede.
Pránájáma má čtyři části: recaka (výdech), puraka (nádech), bahja-kumbhaka (zastavení dechu po výdechu) a antar-kumbhaka (zadržení dechu po nádechu).
Jak praktikovat pránájámu:
चले वाते चलं चित्तं निश्चले निश्चलं भवेत्॥
योगी स्थाणुत्वमाप्नोति ततो वायुं निरोधयेत् ॥
cale vāte calaṃ cittaṃ niścale niścalaṃ bhavet॥
yogī sthāṇutvamāpnoti tato vāyuṃ nirodhayet ॥
Když je dech nestálý, je nestálá i mysl. Když je dech ustálený, je ustálená a mysl a jógin bude ustálený (klidný). Proto je třeba ovládat dech (váju). (Hathajógapradípika II.2)
Po ásanách přichází na řadu pránájáma neboli “ovládnutí životní energie (prána)”, což jsou různé druhy dechových cvičení. Je jich velké množství druhů a ty mají mnoho variant. Hlavních je osm:
सूर्य-भेदनमुज्जायी सीत्कारी शीतली तथा ।
भस्त्रिका भ्रामरी मूर्च्छा प्लाविनीत्यष्ट-कुम्भकाः ॥
sūrya-bhedanamujjāyī sītkārī śītalī tathā ।
bhastrikā bhrāmarī mūrcchā plāvinītyaṣṭa-kumbhakāḥ ॥
Toto je osmero druhů pránájámy (kumbhaky): Súrjabhédana, udždžájí, sítkárí, šítalí, bhastrika, bhramari, murččha a pláviní. (Hathajóga pradípika II.44)
Každé se skládá ze tří částí: réčaka (výdech), púraka (nádech) a kumbhaka (zádrž dechu). Zádrž dechu (kumbhaku) pak můžeme dělat buď po nádechu nebo po výdechu.
Je potřeba zdůraznit, že při všech dechových cvičení musíme postupovat opatrně. Dech by měl být přirozený a jen postupně a pomalu se prodlužuje nádech, výdech i zádrže.
यथा सिंहो गजो व्याघ्रो भवेद्वश्यः शनैः शनैः ।
तथैव सेवितो वायुरन्यथा हन्ति साधकम् ॥ १५॥
yathā siṃho gajo vyāghro bhavedvaśyaḥ śanaiḥ śanaiḥ ।
tathaiva sevito vāyuranyathā hanti sādhakam ॥
Jako lze postupným a vytrvalým cvičením zkrotit lvy, slony a tygry, tak i dech (pránu) je nutné ovládnout postupně. Jinak to povede pouze ke zkáze praktikujícího.
प्राणायामेन युक्तेन सर्व-रोग-क्षयो भवेत् ।
अयुक्ताभ्यास-योगेन सर्व-रोग-समुद्गमः ॥
prāṇāyāmena yuktena sarva-roga-kṣayo bhavet ।
ayuktābhyāsa-yogena sarva-roga-samudgamaḥ ॥
Správná praxi pránájámy zničí všechny choroby. Avšak nesprávná praxe pránájámy může všechny možné choroby vyvolat. (Hathajóga pradípika II.15-16)
Při súrjabhédaně dýcháme střídavě vždy jednou nosní dírkou a pak druhou. K tomu se tradičně používá pravá ruka s tím, že palce ucpáváme pravou nosní dírku a prostředníčkem či prsteníčkem ucpáváme levou.
Pokud cvičíme variantu se zádržemi dechu je potřeba nepřehánět to. Nikdy bychom se neměli dostat do stavu, kdy lapáme po dechu. I když budeme dělat třeba jen tři kola, musí náš dech být tak přirozený, abychom jich vydrželi klidně sto aniž bychom se zadýchali.
आसने सुखदे योगी बद्ध्वा चैवासनं ततः ।
दक्ष-नाड्या समाकृष्य बहिःस्थं पवनं शनैः ॥
āsane sukhade yogī baddhvā caivāsanaṃ tataḥ ।
dakṣa-nāḍyā samākṛṣya bahiḥsthaṃ pavanaṃ śanaiḥ ॥
Jógin zaujme pohodlou ásanu a pomalu nadechni okolní vzduch skrze pravou nádí (tj. pravou nosní dírkou).
आकेशादानखाग्राच्च निरोधावधि कुम्भयेत् ।
ततः शनैः सव्य-नाड्या रेचयेत्पवनं शनैः ॥
ākeśādānakhāgrācca nirodhāvadhi kumbhayet ।
tataḥ śanaiḥ savya-nāḍyā recayetpavanaṃ śanaiḥ ॥
Zadrží dech (kumbhaka) dokud dech (prána) neprostoupí od konečků vlasů až po nehty na nohách. Velice pomalu vydechne levým nádí (tj. levou nosní dírkou).
कपाल-शोधनं वात-दोष-घ्नं कृमि-दोष-हृत् ।
पुनः पुनरिदं कार्यं सूर्य-भेदनमुत्तमम् ॥
kapāla-śodhanaṃ vāta-doṣa-ghnaṃ kṛmi-doṣa-hṛt ।
punaḥ punaridaṃ kāryaṃ sūrya-bhedanamuttamam ॥
Tato vynikající Súrjabhédana by se měla praktikovat stále znovu. Čistí lebku (hlavu či dutiny), ničí choroby váty a léči nemoci způsobené červy. (Hathajóga pradípika II.48-50)
Varianta 1 (bez zádrže):
Varianta 2 (se zádrží po nádechu)
Sítkárí je snadná pránájáma, která jednak pomáhá ochladit tělo a také čistí dásně a ústní dutinu. Je možné ji provádět, kdykoli během dne.
सीत्कां कुर्यात्तथा वक्त्रे घ्राणेनैव विजृम्भिकाम् ।
एवमभ्यास-योगेन काम-देवो द्वितीयकः ॥
sītkāṃ kuryāttathā vaktre ghrāṇenaiva vijṛmbhikām ।
evamabhyāsa-yogena kāma-devo dvitīyakaḥ ॥
Nadechni se ústy se zvukem „sít“. Pak vydechni pouze nosem. Díky této praxi se staneš druhým bohem lásky (Kámadéva).
योगिनी चक्र-संमान्यः सृष्टि-संहार-कारकः ।
न क्षुधा न तृषा निद्रा नैवालस्यं प्रजायते ॥
yoginī cakra-saṃmānyaḥ sṛṣṭi-saṃhāra-kārakaḥ ।
na kṣudhā na tṛṣā nidrā naivālasyaṃ prajāyate ॥
Budeš respektovaná všemi jóginy, ovládat tvoření i ničení, bez hladu, žízně, spánku a lenosti.
भवेत्सत्त्वं च देहस्य सर्वोपद्रव-वर्जितः ।
अनेन विधिना सत्यं योगीन्द्रो भूमि-मण्डले ॥
bhavetsattvaṃ ca dehasya sarvopadrava-varjitaḥ ।
anena vidhinā satyaṃ yogīndro bhūmi-maṇḍale ॥
Toto Sítkarí zlepší tělesnou vitalitu. (Díky této praxi) se staneš pánem jógy bez jakýchkoli neduhů. (Hathajóga pradípika II.54-56)
Provedení
Tato pránájáma hodně ochlazuje. Ideální je třeba v létě, ale naopak v zimě by se dělat neměla, protože zvyšuje šanci nachlazení. Je možné ji dělat kdykoli během dne, když je nám horko.
जिह्वया वायुमाकृष्य पूर्ववत्कुम्भ-साधनम् ।
शनकैर्घ्राण-रन्ध्राभ्यां रेचयेत्पवनं सुधीः ॥ ५७॥
jihvayā vāyumākṛṣya pūrvavatkumbha-sādhanam ।
śanakairghrāṇa-randhrābhyāṃ recayetpavanaṃ sudhīḥ ॥
Nadechni vzduch skrz (stočený) jazyk a pak zadrž dech (kumbhaka), jak bylo popsáno. Poté vydechni nosem.
गुल्म-प्लीहादिकान्रोगान्ज्वरं पित्तं क्षुधां तृषाम् ।
विषाणि शीतली नाम कुम्भिकेयं निहन्ति च ॥ ५८॥
gulma-plīhādikānrogānjvaraṃ pittaṃ kṣudhāṃ tṛṣām ।
viṣāṇi śītalī nāma kumbhikeyaṃ nihanti ca ॥ 58॥
Tato pránájáma se nazývá šítalí a lečí zvětšený žaludek nebo slezinu a další s tím související nemoci, horečku, nadbytek pitty, hlad a žízeň a působí jako protijed. (Hathajógapradípika II.57-58)
Provedení
