Blog

Nancy Gilgoff a co pro mě znamenala

by Petra Visser March 25, 2024

Co pro mě znamenala a jak moc mě a můj život a i mé učení ovlivnila se těžko slovy dá popsat. Poprvé jsem Nancy potkala asi před 15 lety v Anglickém městečku, kde jsem žila, kde jsem praktikovala Ashtangu a následně ji tam i učila/asistovala. Po letech studií s ní jsem ji i párkrát asistovala. Vzala mě pod křídla, stejně jako Manju Jois.

Nancy zemřela 22.3.2024, byla mým velmi významným a blízkým učitelem. Jsem ji vděčná za mnohé. Bude mi velmi chybět.

Jednu věc, kterou Nancy a i Manju sdílí je to, že jóga je satsang, asi víte, že v sanskrtu zamená "sat": čistota nebo pravda a „sanga“ setkávání se ve skupině. Vždy jsme byli komorni skupinka, po józe chodili na snídaně, do parku na deku, ...

Jsem “rozmazlená” jejich přístupem, učením i adjustmenty a stejně tak učím i dál.

Zažila jsem, že mi dala jinou instrukci oproti studentovi praktikujícím vedle mě. Pochopila jsem, že není “one way” of practicing. Všichni jsme jedineční a praxe je především "healing practice".

Učila Adjustment clinic, její adjustmenty byly trochu jiné, než Manjuovi (Tímto Vás i zvu na učitelské tréninky s Manju Joisem, který přijede se svou dcerou Sathu.). Jsou vhodné pro všechny, kteří mají alespoň malou znalost o ashtanga józe.

Její ruce při adjustmentech byly teplé a mohli jste z nich cítit úžasnou energie. Měla ručník, který si vždy otočila, když přecházela k jinému studentovi. Naučila mě hodně.

Ona a Manju jsou pro mě úžasnou kombinací. Ženská energie s tou mužskou. Manju jezdil za ní i na Maui a byli přátelé, téměř jako rodina.

Je mi velkou ctí, že jsem se od ní mohla učit.

Jsem vděčná, že jsem jejich studentkou. Mám velké štěstí, že mohu držet pochodeň tradičního učení.

Znáte její příběh? Já ho znám i z vyprávění Manjua, jak se dostal do Pondicheri (náhoda, nenáhoda?), když utekl z domova. Ale předbíhám ...

Nancy Gilgoff ve svých 20 letech odjela do Indie, jednoduše následovala svého učitele jógy a přítele Davida Williamse. Obrátila se na praxi jógy v posledním pokusu vyléčit řadu fyzických nemocí.

Nancy od malička trpěla zdravotními problémy, vyprávěla nám, jak milovala jízdu na koni, bohužel ji ale z toho zůstaly chronické problémy se zády. Když byla teenager, šla ji bolest až do krku. Později, na vysoké škole, začala dostávat silné migrény, o kterých se domnívá, že byly vyvolány tehdy i novými antikoncepčními pilulkami.

Cítila se tenkrát slabá. Říkala, že měla 10denní menstruaci a hodně času i zvracela a spala asi 12 hodin denně.

Bolesti byli velmi silné a lékaři ji snad i navrhli operaci umrtvujících míst v jejím mozku, aby se její bolest utlumila. Nancy tenkrát byla dost ovlivněná kamarádem, který procházel rakovinou, že se rozhodla, že s tou bolestí musí něco dělat.

Vždy říkala, že vděčí ashtanze za svůj život. Když ji bylo 24 let, odjela s Davidem do Indie. Píše se rok 1972 kdy se Nancy a David setkali s Manjuem, nejstarším synem K. Pattabhi Joise. Viděli ho předvádět První sérii Ashtanga jógy v Ananda Ashramu Dr. Swami Gitanandy v Pondicherry v jižní Indii a ptali se ho, kdo je jeho učitel a ten je následně poslal za svým tátou.

Pattabhi Jois ji přivedl na cestu k uzdravení. Nancy sdílela, že první dojmy s poznání Pattabhi Joise byly plné důvěry. Vytvořilo se mezi nimi ihned pouto. Fyzicky ji prohazoval přes vinyasy, protože byla příliš slabá na to, aby je zvládla sama. Pattabhi Jois ji první měsíc nenechal dělat pozice samotnou. Učil ji trochu jinak, než jiné studenty.

Pattabhi jí tenkrát řekl, že její bolesti hlavy pocházejí ze spodní části páteře a že její nervový systém je slabý. Když cvičila, Pattabhi vždy položil ruce na její páteř. Velmi silně tam zatlačil a jeho ruce prý vytvářeli také spoustu tepla. Pattabhi přečetl její tep (dle ayurvédy) a předepsal ji dietu podle její konstituce, což pro ni znamenalo žádnou cibuli, česnek, sýr nebo papáju a jen velmi málo citrusů. Nancy nemohla příliš syrového jídla. Začala také pít mandlové mléko a jíst asi 10 mandlí denně.

Po čtyřech měsících stravy na míru a lekcích ashtangy dvakrát denně šest dní v týdnu, její migrény prakticky zmizely. Když tenkrát přijela do Mysoru, byla velmi slabá a nedokázala se zvednout z lotosu, ale když pak odjížděli, dělala sto dechů v pozici Utpluthih. Když učila následně i mě, musela jsem v této pozici také dýchat 10 dechů.

Na svých "Adjustment clinics" detailně vysvětlovala jak mají ásany v ashtanze vypadat a její přístup byl velmi terapeutický.

Nancy byla velmi přísná v detailech. Pak i dbala na drobnostech jako: během praxe si neupravujete vlasy a ani podložku. Praxe má být meditační a nechcete z ní vyklouznout, nechat se čímkoliv rušit. Nechtěla, abychom ji děkovali za poskytnutý adjustment. Zkrátka, byla nám vždy po boku, ale praxe jógy byla o nás s ní po boku. Její vřelost a otevřenost byla dechberoucí. Její přísnost by se zdála být striktní, možná omezující, ale dala nám tím svobodu a prožitek hloubky praxe.

Naučila mě pracovat se studenty holisticky. Nebát se komunikovat, pracovat s člověkem a ptát se ho, jak se cítí. Nancy byla velmi moudrá a předávala své učení tak, jak se učila od svého Gurua Sri K. Pattabhi Joise.

Pár posledních dní ji tu fyzicky cítím. Jako by nad námi střežila.

Odpočívej v pokoji ...

Pozn.: Na obrázku asistuje své dceři Vanesse.