Záklony v Druhé sérii Ashtanga jógy

Záklony v druhé sérii Ashtanga jógy nádherně pracují s emocemi a je třeba je umět uchopit. Záklony posilují záda, ramena, hrudník a boky. Prodlužují páteř, zvyšují flexibilitu a zlepšují pohyblivost, což pomáhá podporovat správné držení těla. Navíc pomáhají zmírnit napětí a bolest. Během záklonů pracujeme také s trávením.

Spousta z nás se vnitřně záklonů trochu obává. Přeci jen, po předklonech, které hodně praktikujeme v První sérii Ashtanga jógy, je to něco nového. Jóga je životní cesta po které jsme se rozhodli jít. Rovnováha v životě i na podložce je velmi důležitá.

V našich tělech držíme úzkost a emoční napětí. Naším přirozeným instinktem je chránit oblast páteře a břicha/srdce v našem těle, a proto, když cítíme strach, máme tendenci se schoulit do klubíčka. Páteř je v této poloze naším ochráncem.

Když praktikujeme záklony, můžeme se lépe nadechnout, cítíme expanzi a důvěru. Záklony nám umožňují otevřít naše srdce, uvolnit smutek, strach a ztrátu a rozšířit se do prostoru vděčnosti. Při nácviku záklonů můžete nastavit svůj záměr - uvolnit se a otevřít se tomu cítit, jak vaše srdce rozkvétá do tohoto nového prostoru.

Když také cítíte potřebu mít jasno v komunikaci, záklony jsou skvělé. Uvolňují také strach a úzkost v solar plexu a pomáhají nám zbavit se minulosti a posunout se vpřed směrem k sebedůvěře, soucitu se sebou i ostatním a vnitřní odvaze v našem srdci.

Samozřejmě se musíme cítit bezpečně, abychom se těchto věcí zbavili a cítili se i fyzicky bezpečně ve svém těle. První série Ashtnaga jógy nám dává sílu a uzemnění vše zvládnout. Záklony jsou dobře známé tím, že nás vyvádějí z naší komfortní zóny a to je docela fajn si zažít na podložce, kde po vašem boku stojí učitel a kde nejste sami. 

Záklony nás nabijí a otevřou dveře novým zážitkům. Je důležité si uvědomit, že po hlubokém záklonu nechcete okamžitě jít do hlubokého předklonu. I když jsou protipózy důležité, tato extrémní změna z hlubokého záklonu do hlubokého hlubokého předklonu může způsobit zranění. Je důležitá pomalá a jemná vinyasa mezi každou pozicí. Nejprve potřebujete neutralizovat páteř a pak můžete čelit další ásaně.

Je skvělé, když záklon vyvolává radost, expanzi atd., ale jak pracovat s případným hněvem, strachem a smutkem, který se může uvolnit?

Hněv může přinášet jasnost a sílu. Když si dovolíme procítit svůj hněv v jeho plné síle, jasnost, kterou nám přinese, může být úžasná. Když si připustíme a uvědomíme, že tohle mě štve, toto je důvod, proč mě to štve, a takhle to potřebuji, aby se to změnilo, můžeme pocítit úlevu, kterou jasnost vzteku přináší. Dobrý vztah s našimi pocity hněvu, zlosti a vzteku, nás směruje kupředu, dodává nám sílu a neochvějnost "stát si sám/sama za sebou", povzbuzuje nás zájem a energii dát světu jasně na vědomí, co je v pořádku, a co už ne.

Strach má jeden paradox, když ho přijmeme, můžeme ho najednou transformovat. To, co může na jedné straně být paralyzující, lze proměnit v něco, z čeho se zrodí důvěra a odvaha pokračovat. Pokud svůj strach popíráme, anebo s ním bojujeme, může to vyústit v paniku a stagnaci. Naopak pokud svůj strach přijmeme, můžeme zjistit,  co skutečně potřebujeme, abychom měly pocit bezpečí.

Pocit osamělosti může zase přinést dar sebeuvědomění. Dovolíte-li si poznat svou osamělost tak, že s ní zůstanete v kontaktu v klidu, aniž byste z ní unikali neustálým zaměstnáváním sebe sama, můžete se dozvědět, proč si druhé držíte od těla a jakým způsobem to děláte.

Pocit smutku přináší dar uzdravení a očištění, pokud si dovolíme plakat. Učí nás soucitu se sebou samými a druhými. Stává se, že situace, které přinášejí hodně smutku, nám poskytnou příležitost zahojit si bolístky z minulosti a vyplakat si "holčičí, či klučičí slzy", kterým nebylo bezpečné dát průchod "tenkrát".

A tak když se objeví nějaký pocit a zaklepe vám na dveře, neutíkejte se schovat a nepředstírejte, že nikdo není doma. Nezavírejte mu dveře před nosem a neříkejte: ZMIZ! Nemám čas a nechci, aby mě někdo otravoval. Nechte ho vejít a zeptejte se ho: Co tě sem přivádí? Seznamte se s ním. Nechte se jím vést, poděkujte mu za jeho dary. Přijmete jeho přímnost se ctí a respektem, jelikož je vaším opravdovým přítelem a přichází vám pomoci.